Henri Jayer - skvělá vína vznikají ve vinici

Před časem jsem tu psal o Randallu Grahmovi, americkém vinařském renegátovi. Na tento příspěvek bych rád navázal profilem dalšího vinařského revolucionáře, ovšem tentokrát ze starého kontinentu. Henri Jayer je jedna z nejvýraznějších postav Burgundska, jako jeden z prvních důsledně propagoval myšlenku, že skvělé víno vzniká ve vinici, nikoliv ve sklepě. Bezmezně věřil terroiru svých vinic, odmítal používání chemikálií a razil myšlenku minimálních výnosů, jako podmínky vysoké kvality. Již během života se stal legendou a jeho vína se prodávají za cenu několik tisíc dolarů za láhev.

Henri Jayer se narodil v roce 1922 v srdci Burgundska, vesničce Vosne-Romanée. Místní vinice patří k tomu nejlepšímu ve Francii, díky skvělému Pinotu Noir, který je zde vysázen. Jeho otec v této oblasti zakoupil několik hektarů vinic, takže vinařina byla pro Henriho jasnou volbou. Když jeho dva starší bratři na prahu druhé světové války narukovali do francouzské armády, opustil v 16 letech školu a začal pracovat ve vinicích.

Jak se míchá šampaňské

Jestliže jsme minulý měsíc opouštěli Alsasko s tím, že jde o oblast, kde ve Francii výjimečně vznikají jednoodrůdová vína, tak Champagne je pravý opak. Tady se totiž míchá „o 106“. Nejen odrůdy, ale i hrozny z vinic různých podoblastí a dokonce i vína z různých ročníků. V případě výroby šampaňských Rosé je dokonce povoleno přidávat do bílého sektu červené víno. Chcete se v šampaňských trochu zorientovat? Čtěte dále. V závěru článku přidávám jeden tip na výborně namíchané šampaňské Champagne Barthélémy millesime 2002.

Šampaňské vzniká kombinací tří šampaňských odrůd – Pinot Noir, Pinot Meunier a Chardonnay. Různé kombinace odrůd z různých vinic a podoblastí dávají šampaňským domům skvělou příležitost vybudovat si vlastní nezaměnitelný styl vín, se kterým osloví milovníky bublinek. Každý velký šampaňský dům se přitom snaží udržet svůj rukopis bez ohledu na kvalitu úrody toho či onoho ročníku, a proto skladuje velká množství vín z předcházejících let. Jejich přidáním do nové produkce tak lze zajistit kontinuitu.

Na víno a žebra do vinařství Kovacs

Koncem minulého týdne jsme s kolegy z práce vyrazili tmelit partu na „teambuilding“ na Moravu. Vyvrcholením společného programu byla návštěva vinařství a penzionu Kovacs včetně řízené degustace místních vín. Tady je pár dojmů k ochutnaným vínům a službám tohoto mladého sympatického vinařství.

Zdroj: http://www.wineofczechrepublic.cz/

Při příjezdu do Novosedel ze směru od Mikulova se jako první na horizontu zjeví budova penzionu Kovacs. Vinařství návštěvníky vítá až těsně před příjezdem do obce. Silnice oba provozy odděluje, do penzionu je to zhruba 100 metrů do kopce vlevo, vinařství se sklípky je vpravo ihned vedle komunikace. Pokud se tedy nad ránem vykutálíte ze sklípku, je potřeba na cestě do peřin zachovat obezřetnost ohledně projíždějících aut. 

Válečná zóna Champagne

Letos je to přesně 100 let od tzv. Povstání v Champagne, v rámci kterého pěstitelé hroznů proměnili na protest proti obchodní politice šampaňských domů region v horoucí peklo. Ničilo se, pálilo se a plenilo se. Proč přistoupili pěstitelé hroznů k takto radikálnímu chování? Tentokrát se vydáme v rámci vinařské Tour de France na malou vyjížďku do historie Champagne.

Nepokoje, které eskalovaly v regionu v roce 1911, měly hned několik spouštěcích faktorů. V první řadě je potřeba zmínit oddělený systém výrobců a pěstitelů, který v Champagne dodnes funguje. Velkou část produkce šampaňských vín totiž leží v rukou velkých firem, které ovšem nevlastní vinice potřebné pro výrobu svých vín. Hrozny nakupují od nezávislých pěstitelů. Historicky model vznikl díky kapitálové náročnosti výroby šampaňských vín, málokterý pěstitel hroznů si mohl dovolit zainventovat do vlastního vinařství a vyrábět své vlastní bubliny. Tento obchodní model však logicky doprovázají protichůdné obchodní zájmy obou stran. Výrobci chtějí nakoupit hrozny za co nejméně a pěstitelé prodat za co nejvyšší cenu. Dlouho se dokázaly obě strany více či méně dohodnout, situace se začala dramatizovat na konci 19. století.

Rozloučení s Chardonnay

Vlaštovky odlétají na jih, burčáky začínají okupovat okresní silnice a výpadovky z Bučovic až po Přimdu. Neklamné znaky toho, že léto už je asi definitivně pryč. Symbolicky se s námi rozloučilo první zářijový víkend, kdy sluníčko ještě intenzivně hřálo a opejkalo. Jako aktivní účastník běhu Nike Run Prague jsem to tuplem ocenil. Nesnáším loučení, ale říct nashle je slušnost. Jakým vínem tedy symbolicky uzavřít letní sezónu? Po nahlédnutí do poloprázdné domácí vinotéky jsem se nakonec rozhodl, že se naposledy pokusím resuscitovat prázdninovou atmosféru pomocí aromatických Chardonnay z Moravy.

Sešla se mi v chlaďáku na první pohled dvě podobná vína, takový přislazený páreček. Konkrétně Chardonnay 2009 od vinařství Gotberg a jedna lahvinka ročníku 2007 z produkce Modrého sklepa. Obě vína ve výběru z hroznů s vyšším zbytkovým cukrem (kategorie polosladkých vín). Sliboval jsem si od nich explozi letních vůní a exotickou chuť nenavštívených dálek. Prostě, že se mi promítnou uplynulé dva měsíce před očima.

Champagne a její vína

Zářijová etapa naší vinařské Tour de France nás zavádí  do nejznámější vinařské oblasti světa – Champagne. Asi není potřeba složitě vysvětlovat, o jakých vínech se tu budeme bavit. Ačkoliv se v Champagne produkují i tichá vína, věhlas získala v jiné kategorii. Ano, tušíte správně, „šampáňo“ je tu doma. Takže vyleštěte flétničky a dejte chladit bublinky, vyrážíme.

Nejdříve si upřesníme, kdeže se to vlastně nacházíme. Oblast Champagne se rozprostírá zhruba 160 kilometrů východně od hlavního města Francie a patří tak k nejsevernějším vinařským regionům této země. Jeden by očekával, že Paříž a její vyprahlí obyvatelé budou pro Champagne zlatým dolem, ale toto sousedství se ukázalo v průběhu staletí být spíše na škodu. Kromě rozvoje obchodu totiž několikrát přivedlo na vinice Champagne také vyprahlé a krvechtivé armády cizích mocností. Do historie Champagne se neblaze promítla Stoletá válka, Třicetiletá válka, 1. nebo 2. světová válka. Kromě vinic je Champagne osázena vojenskými hroby.

Pomáhám révě na její cestě staletími, říká Jiří Šebela z vinařství Dva Duby

Otázky Rozhovoru s přívlastkem tentokrát zodpovídal Jiří Šebela z dolnokounického vinařství Dva Duby. S jeho víny se nesetkáte na většině tuzemských soutěžích, ale ani ve srovnávacích testech časopisů o vínech. Jiří Šebela jde prostě svojí cestou, což mimo jiné znamená, že při práci s hrozny zásadně odmítá výpomoc chemie či herbicidů. Nejen ve vinici, ale i ve svých názorech je přímočarý a nekompromisní.

Majitel vinařství Dva Duby je také příležitostným čtenářem tohoto blogu, takže pokud budete mít chuť po přečtení rozhovoru diskutovat, ptát se či polemizovat, vložte svůj komentář pod tento příspěvek. Možná se dočkáte odpovědi.

Příjemné čtení přeje Mikuláš  

Ujeté etikety

V dubnu jsem na blogu publikoval příspěvek Etikety vín jako designové kousky, který se s stal nejčtenějším v dosavadní historii blogu. I s rizikem toho, že druhá pokračování většinou nedosahují popularity prvního dílu, jsem se rozhodl připravit pokračování tohoto článku. Tentokrát pod názvem Ujeté etikety. Zatímco v prvním případě šlo designově zajímavá řešení etiket, v případě ujetých etiket jde spíše o vtipná, šokující či neotřelá řešení polepek láhví. Čeká vás třeba žabí moč, balet andělů, kouřící papoušek a chybět nemohou ani nějaké ty nahotinky. Prostě etiketová dekadenceJ

Ujeté etikety jsem rozdělil tematicky do čtyř kategorií: zvířátka, ženy, dopravní prostředky a totální úlety. Na Nově ve zprávách většinou se zvířátky končí, já s nimi naopak začnu. Kouřící papoušek (Smoking parrot) je francouzské víno, které si utahuje z Pouilly – Fume, tedy slavných vín odrůdy Sauvignon z francouzské Loiry. Jeden z anglických výrazů pro označení papouška je Polly a francouzský výraz pro kouř je „fume“. Proto tedy ten zkouřený opeřenec na etiketě. Žabákova moc je speciální řadou levných ovocných vín. O tlustém bastardovi jsem tu psal nedávno. Vína Arrogant Frog, která pochází z jihofrancouzského regionu Languedoc Roussillon, není problém sehnat v rámci tuzemských vinoték. Francouzský vinař Jean-Claude Mas tvrdí, že tímto názvem vystihuje tradiční vnímání Francouzů ze strany cizinců. Českým ekvivalentem je namyšlený žabožrout. Lahůdkou pro japonský trh je slavné Beaujolais Noveau s „dospěláckou“ Hello Kitty na etiketě. Radši snad ani nechci vědět, kdo je cílovou skupinou těchto vín…