pondělí 5. března 2012

Více či méně alkoholu?

Když si v regálech vinotéky nebo supermarketu vybíráte víno, díváte se také na údaj s obsahem alkoholu? Je pro vás tento údaj při volbě vína důležitý? Pokud máte rádi silnější vína, možná jste si všimli, že sehnat víno se 13, 14 nebo dokonce 15 % alkoholu je stále menší problém. Není pochyb o tom, že vlivem různých faktorů jsou vína produkovaná v Evropě i mimo ni stále silnější. Je to však skutečně to, co konzumenti vína chtějí?

Výzkumníci z kalifornské univerzity nedávno publikovali výsledky své studie, ze které vyplynulo, že kalifornská vína zvýšila mezi lety 1990 a 2000 průměrnou hodnotu alkoholu o 0,3 %. Nárůst byl o něco vyšší u bílých vín (0,38 %) než u červených (0,25 %). Co za tímto nárůstem stojí? Podle autorů studie ani ne tak globální oteplování, které se logicky nabízí, ale spíše pokrok a jiné metody ve vinohradnictví a měnící se preference vinařů. Mírný nárůst průměrných teplot prostě nemohl způsobit takový nárůst cukernatosti hroznů.


Vědci z Kalifornie ve své zprávě spekulují, že vinaři se s ohledem na preference konzumentů snaží vyrábět plná a vyzrálá vína s jemnými taniny a nižší kyselinou, a proto nechávají hrozny déle vyzrát ve vinicích. Pozdější sklizeň znamená vyšší cukernatost hroznů a tedy i více alkoholu po kvasném procesu.

K podobným závěrům dospěla i studie publikovaná Americkou asociací vinných ekonomů. Nejde přitom o vědce, kteří by pracovali výhradně po konzumaci vína, ale o ekonomy, jejichž předmětem bádaní je ekonomie vína. Také podle nich to vypadá, že za nárůstem alkoholu ve víně stojí člověk, nikoliv počasí. V rámci svého projektu analyzovali tisíce vín z „Nového světa“ a z Evropy. Prvně jmenovaná dosáhla průměrné hodnoty alkoholu 13,65 %, zatímco na Starém kontinentě to bylo „jen“ 13,01 %. Pokud jste čekali průměr nižší, je to pravděpodobně dáno tím, že my si v České republice žijeme jako severně položená vinařská destinace poměrně odtrženi od reality velkého vinařského světa a velkých producentských zemí. U nás se produkují většinou vína vína lehčí s nižším obsahem alkoholu. Naopak nejsilnější vína se aktuálně podle studie vyrábí v USA (13,88 %), Argentině (13,79 %), Austrálii (13,75 %) a Chile (13,71 %). V Evropě hraje prim Španělsko s 13,43 %.

Když etikety lžou
Připadá vám to hodně? To ještě není vše. Velmi pozoruhodné zjištění totiž přineslo porovnání obsahu alkoholu deklarovaného na etiketě vína a skutečné hodnoty naměřené ve víně. Ukázalo se, že evropští vinaři na lahvi vína uměle podhodnocují obsah alkoholu v průměru o 0, 39 % a ostatní vinaři dokonce o 0,45 %. Liquor Control Board of Ontario nedávno analizovala 7920 vín z Kalifornie a zjistila, že zatímco ve skleničce vína dosáhla v průměru 13,35 % alkoholu, na etiketách to bylo průměrně jen 12,63 %. Slušná odchylka 0,72 % na láhev. Výrazné nepřesnosti byly typické také pro vína z Argentiny, Chile nebo Španělska.

Při rozhovorech s některými vinaři bylo zjištěno, že se záměrně snaží vyvolat dojem alkoholově lehčího, ale chuťově plnějšího či chcete-li robustnějšího vína. Dalším důvodem může být snaha snížit si daňový základ v zemích, kde se vína daní v odlišných pásmech podle obsahu alkoholu (např. Kalifornie). Pokud jste pobouřeni tímto klamáním, můžete si být jisti, že ve většině případů vinaři nedělají nic nepovoleného. Ve Spojených státech amerických se dle legislativy může u vína lišit skutečná hodnota alkoholu od deklarované až o 1,5 %, v Evropě je to pak 0,5 %.

Co lid vína chce?
Vraťme se ještě zpět k nárůstům průměrných hodnot alkoholu u vín. Je to opravdu to, co konzumenti vína chtějí? Skutečně většina z nás touží po pořádné flašce, u které se  rozostří mysl už po dvou skleničkách? Vinaři tvrdí, že se snaží nabídnout taková vína, která odpovídají preferencím spotřebitelů. Takže si za nárůst alkoholu vlastně můžeme sami? Ne tak docela.

Nedávná studie ProWein provedená v Londýně, San Francisku, Berlíně a Pekingu jasně ukázala, že pijáci vína preferují méně alkoholická vína. Představy konzumentů vína o ideální hodnotě alkoholu ve víně se výrazně liší od toho, co produkují vinaři. Hned čtvrtina respondentů z uvedených zemích za preferovanou variantu označila méně než 10,5 % alkoholu. V rámci Velké Británie se jako velmi citliví na alkohol ukázali mladí konzumenti vína ve věku 18-34 let. Hned 40 % z těch, kdo pijí bílá vína si ideální hodnotu alkoholu představují na úrovni 11-12,5 %. Průměrné hodnoty dnes produkovaných vín, nad 13 % alkoholu, tak jsou mimo očekávání většiny pijáků vína.

Muškáty letí
Každopádně na tyto preference budou muset výrobci vín zareagovat, a to nejen prostřednictvím úpravy etiket. V USA jsou aktuálně největším hitem svěží vína Moscato. Lehká vína s obsahem alkoholu mezi 7-9 % alkoholu se prodávají lépe než vína odrůd Ryzlink rýnský nebo Sauvignon blanc. V loňském roce dosáhl podíl vín Moscato na celkových prodejích v USA 3,6 %, což je zhruba 100% nárůst oproti předchozímu roku. Američtí vinaři nestíhají vysazovat hrozny muškátové odrůdy, a proto z nebývalého zájmu na americkém kontinentě těží i vinaři na severu Itálie, kde se vyrábí nejslavnější vína Moscato.

Konzumenti vína ve Spojených státech amerických, ale nejen tam, na těchto vínech oceňují lehkost a minimální negativní dopady na organismus spojené s konzumací hodně alkoholických vín. Člověk Moscato může pít i během dne k jídlu a stále může plnit své společenské, partnerské či pracovní povinnosti.

3 komentáře:

  1. Už jsem o tom něco psal, ale k té studii ProWein se ještě nedostal. Tam mi přijde dost problematická metodika, protože ti konzumenti jim sice jako preferují vína pod 10.5, ale jelikož vlastně nevědí co normálně pijí, tak si neuvědomují, že takhle lehká suchá vína na trhu v už v podstatě nejsou :-)

    OdpovědětVymazat
  2. S tou preferencí vín je to opravdu asi zavádějící a problematické, když někdo ani neví, co pije. Je to jako s tím, když většina konzumentů řekne, že mají rádi suchá vína, ale pak si nakoupí polosuchá a polosladká. Ono taky říct jedno číslo obsahu alkoholu je dost těžké - já osobně se řídím aktuální chutí. V létě si samozřejmě dám radši lehké, sušší a svěží víno okolo 11% alkoholu a oproti tomu v zimním období si dám s chutí mohutnější červené víno (ale i bílé), které může mít 14% alkoholu a nevadí mi to.
    Ale určitě by stálo za to, si udělat u sebe osobní výzkum a zapisovat si hodnoty alkoholu u aktuálně vypitých vín a porovnat to třeba v rámci těch různých ročních období. Myslím, že budu mít asi na rok zajímavou výzkumnou činnost.

    OdpovědětVymazat
  3. V článku zmiňuji aktuální studii ProWein jako příklad, ale na téma rostoucí popularita lehkých méně alkoholických vín toho lze určitě nalézt za poslední dobu více. Tento trend považuji za velmi reálný, různé zprávy ho potvrzují (viz Moscato). Ostatně příklon k méně alkoholickým nápojům se netýká jen vína. Výrobci destilátů také řeší pokles poptávky a hledají cesty jak nabídnout méně alkoholické verze svých nápojů...Jinak v mém případě hodnota alkoholu při výběru vína nehraje roli..

    OdpovědětVymazat