Cesta do hlubin Gotbergovy lahve

Na středu 25. dubna jsem si naplánoval dvě vinařské akce. Na odpolední návštěvu veletrhu Víno & Delikatesy jsem navázal večerní ochutnávkou vín vinařství Gotberg ve vinotéce Labyrint. Ačkoliv jsem na obou akcích ochutnal celkem asi 25 vín, lahůdkových jich bylo překvapivě pomálu.

O veletrhu Víno & Delikatesy se nechci široce rozepisovat. Vzhledem k pracovním povinnostech jsem navštívil odpolední, tedy veřejnou část programu, a ta příliš radostí nepřináší. Stánky jsou obsypány žíznivými návštěvníky, kteří si chtějí za 400 Kč užít trochu té tekuté legrace. Den na veletrhu je dlouhý, takže i někteří vinaři již mají v pozdním odpoledni pověstnou „jiskru“ v oku. Celé aranžmá veletrhu navíc trošku zavání dobou nedávnou minulou. Ať už jde třeba o „papundeklové“ prezentační stánky vystavovatelů nebo stánky s občerstvením u vchodu do haly, které lákající na levné, zato řádně maštěným delikatesy z friťáku.

 

Co se týká festivalových vín, tak mne zaujalo například Rulandské šedé 2009, výběr z hroznů z Modrého sklepa, Muškát moravský 2011 od Líbala nebo Ryzlink vlašský 2010 a opět Muškát moravský 2011, kabinetní od Šebesty. Lehce ovíněn jsem tento cirkus po hodině opustil a vyrazil směr Vinohrady.

Na degustaci vinařství Gotberg jsem se těšil, několikrát jsem tu na blogu chválil jejich vína (Muškát moravský 2010, Pálava 2009, Chardonnay 2009). Ochutnávku ve vinotéce Labyrint vedl enolog vinařství, pan Stanislav Málek. Pohled do degustačního lístku odhalil převládající skupinu vín ročníku 2010 (8 ks) a dva zástupce poslední loňské sklizně. Nic pro vyznavače červených vín, konkrétně osm bílých, jedna růžovka a jedno červené na závěr.

Na „zavínění“ jsme dostali mladičký Muškát moravský 2011, kabinetní (zb. cukr 2,7 g/l, kyselina 5,8 g/l). Ten den už to byl můj čtvrtý muškát a tento příliš nezaujal. Víno bledé barvy, s lehkým muškátovým aroma a krátkou chutí. Možná vínu prospěje nějaký ten měsíc na lahvi. Jinak kvalit předchůdce ročníku 2010 zatím nedosahuje.

Následoval Sauvignon 2010 v pozdním sběru (zb. cukr 1,1 g/l, kyselina 8,5 g/l) s minimálním zbytkovým cukrem. Výrazně aromatické víno, které se však projevuje zejména travnatými tóny (hluchavka, kopřiva). Upřímně tomuto typu Sauvignonů příliš nefandím. V chuti je víno suché jak troud, s výraznější kyselinkou.

Ryzlink rýnský 2010, pozdní sběr z viniční trati Panenský kopec (zb. cukr 5,4 g/l, kyselina 8,8 g/l)  se prezentoval světlejší zelenkavou barvou, nenápadnou vůní, zato výraznou příjemně ovocnou chutí, doplněnou o citrusy a lehkou mineralitu.

Kategorii suchých vín zakončilo Sylvánské zelené 2011, pozdní sběr z viniční trati Sonberk (zb. cukr 2,5 g/l, kyselina 6,8 g/l). Dle zástupců vinařství „nejlepší sylván v Praze“, jelikož získal regionální cenu v rámci Prague Wine Trophy. Na můj dotaz, kolik že vín soutěžilo, se mi dostalo nejisté odpovědi „asi 10“… Jinak víno působí nenápadným dojmem, s lehkým ovocným aroma a jemnou chutí. Příliš mne neoslovilo, ale i tak asi vítěz kategorie suchých vín.

Polosuchá vína jsme měli dvě. Nejprve Tramín červený 2010, pozdní sběr z viniční trati Panenský kopec (zb. cukr 11 g/l, kyselina 6,6 g/l). Víno příjemně voňavé, s tóny růže, hroznů a lehce kořeněné. Chuť navazuje na aroma, je výrazná s delší dochutí. Tramín jak má být, za mě určitě jedno ze tří nejlepších vín večera.

Druhým polosuchým bylo Chardonnay 2010, pozdní sběr (zb. cukr 11,5 g/l, kyselina 8,4 g/l). Víno, které zrálo šest měsíců na kvasničních kalech, má výraznější barvu se zlatavými odlesky. Aroma dominuje tropické ovoce, lískový oříšek a objevují se i máslové tóny. Chuť je poměrně plná, s lískovým oříškem. Víno bych také zařadil do TOP 3.

Polosladké Rulandské šedé 2010, výběr z hroznů z viniční trati Panenský kopec (zb. cukr 24,2 g/l, kyselina 8,8 g/l) taktéž leželo půl roku na kvasnicích. Aroma jemné s lískovým oříškem, v chuti je víno hodně nasládlé, s medovými tóny. Nedokážu si představit, že bych tohoto vína vypil lahev během víkendu, mně osobně by stačila jedna sklenka za večer.

Mezi vlajkové lodi vinařství patří odrůda Pálava. Před časem jsem tu psal o Pálavě 2009, která mne oslovila svou parfémově hutnou vůní květin a fialek. Na degustaci v Labyrintu jsme ochutnávali její následnici ročníku 2010, ve výběru z hroznů (zb. cukr 34,9 g/l, kyselina 8,8 g/l). Víno zlatožluté barvy, opět hodně navoněné, konkrétně tropickým ovocem, mangem a liči. V chuti sladké jako med, ale v závěru díky kyselince příjemně šťavnaté. Sympatické víno, radost pro vyznavače hodně sladkých vín, ale mimořádnosti svého předchůdce nedosahuje.

Zklamáním bylo suché rosé Frankovka 2010, pozdní sběr z viniční trati Svidrunk (zb. cukr 2,3 g/l, kyselina 7,3 g/l). Hrozny byly při výrobě tohoto růžového macerovány čtyři hodiny. Víno krásně voní po malinách, jahodách s jogurtovými tóny, ovšem v chuti nekoresponduje aroma, je krátké s ostrou kyselinkou. Takové nedotažené víno.

To naopak vyladěné do posledního závitu bylo poslední a dle mého názoru také nejlepší víno večera. Suché Rulandské modré 2010, výběr z bobulí z viniční trati Svidrunk (zb. cukr 0,1 g/l, kyselina 5,7 g/l). Intenzivní červená barva, sametová vůně po jahodách, červených třešních. Chuti není co vytknout, sladěná kombinace ovoce, lehkého kouře z dubového sudu a jemných taninů. Víno s potenciálem k delší archivaci, ale obávám se, že mi ve vinotéce dlouho nevydrží...

Ani skvělý závěr nerozehnal mírné rozpaky, které jsem z prezentovaných vín měl. Čekal jsem trochu více. Co se týká vín ročníku 2011, ty jsou opravdu velmi mladá a uvidíme, co z nich ještě „vykvete“. Muškát asi zkusím s odstupem času ještě zopakovat. V případě vín ročníku 2010 u mne panovalo spíše zklamání (a nebyl jsem sám, podle reakcí sousedů u stolu). Přijde mi, že ročník 2009 Gotbergu sednul o něco více. S ohledem na ceny vín, které se pohybují kolem 250 Kč ve vinařství, zážitek ne vždy odpovídá vynaloženým prostředkům.