Jean-Pierre Fleury: Místo vesmíru objevuje kouzlo biodynamiky v Champagne

Vinařství Champagne Fleury, jehož historie sahá do roku 1895, je označováno za první vinařství produkující biodynamická vína v Champagne. Přeměna na biodynamický způsob hospodaření totiž započala v tomto vinařství již v roce 1989. V rámci exkluzivního rozhovoru pro Podkorkem.net Vám filozofii vinařství Champagne Fleury představí člověk nejpovolanější, tedy Jean-Pierre Fleury.

O Champagne Fleury jsem se tu před časem zmiňoval v rámci článku Zelená Champagne. Příspěvku si všiml dovozce tohoto vinařství, Antonín Suchánek ze společnosti Champagnier. Z následné komunikace vznikla myšlenka realizace rozhovoru s panem Fleurym. Ačkoliv se vzhledem k časovému vytížení vinaře toto ukázalo být ne zcela jednoduchým úkolem, nakonec se celá věc podařila.

Champagne Fleury najdete v jižní části Côte des Bar v malebné vesničce Courteron. Založil ho Emil Fleury, který byl vůbec prvním, kdo po epidemii phylloxery znovu osadil zdejší vinice odrůdou Pinot noir. Rozhodnutí produkovat vlastní vína pak bylo učiněno jeho synem Robertem Fleurym. Důvodem byla krize v roce 1929, která způsobila výrazný pokles ceny hroznů. Tímto krokem se Champagne Fleury stalo jedním z prvních výrobců vlastního šampaňského v Côte des Bar.

S myšlenkou biodynamického hospodaření si začal pohrávat v 80. letech minulého století Jean-Pierre Fleury, který představoval již třetí generaci rodinné firmy. Začal půdu obhospodařovat ručně a díky využití kompostu mohl postupně opouštět využívání herbicidů a syntetických hnojiv. Přeměna na biodynamický způsob hospodaření se uskutečnila v roce 1989 u prvních tří hektarů vinic. Výsledky byly natolik pozitivní, že se o pouhé tři roky později rozhodl přeměnit i zbytek vinic. Dnes obhospodařují 15 ha vlastních vinic, což z vinařství dělá největšího biodynamického producenta v celém regionu.

Ačkoliv byly ohlasy ze strany ostatních producentů a zejména otce Jean-Pierre Fleuryho z počátku více než vlažné, úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. V roce 1993 byl prestižním průvodcem Gault-Millau zvolen vinařem roku. Další ocenění přicházela v následujících letech. V roce 2008 obdrželo vinařství Biodynamic Trophy a zlatou medaili na IWC za svůj Brut Millésimé 1995 (80% Pinot noir, 20% Chardonnay). Stejná ocenění byla udělena i v roce 2011 a to variantě extra brut. V loňském roce se vinařství také umístilo mezi 100 nejlepšími vinařstvími dle známého časopisu Wine & Spirits.

Od roku 2009 se do chodu vinařství více zapojuje i čtvrtá generace rodinného vinařství, kterou reprezentuje Jean-Sébastien. Díky jeho zásluze je dnes zrání všech vín před lahvováním zahájeno v obrovských dubových sudech o objemu 6 000 l a opět se na některé parcely vrátil tradiční pomocník - kůň. Příští rok se chystá Jean-Pierre Fleury na odchod do důchodu a otěže firmy tak definitivně převezme Jean-Sébastien. Ale více již v následujícím rozhovoru s Jean-Pierre Fleurym.

Vaše vinařství je rodinnou firmou, ve které zastupujete již třetí generaci. Byl jste přesvědčen od začátku, že chcete jednoho dne převzít vinařství nebo jste snil o jiné kariéře?

Osobně jsem si vždy přál být astronautem. Jednoho dne mi ale můj otec řekl: „nyní se mnou půjdeš na vinice“. A to byl konec mých snů… Jen s velkou nevolí jsem zanechal školy a podvolil se osudu, který pro mne vybral. Měnící se, krásná v jakémkoliv období a denní době, mysteriózní a štědrá příroda, která se stala mým denním chlebem, mě pomalinku donutila přijmout situaci, ve které jsem se ocitl. Pomalu jsem tak opustil svůj sen, stát se astronautem. Korespondenčně jsem se však naučil německy a tímto jsem získal přístup k mnoha biodynamickým materiálům.

Když jste firmu převzal, měla za sebou mnohaletou tradici. Proč jste se vlastně rozhodl zásadně změnit filozofii vinařství a přejít na biodynamickou produkci?

Na konci šedesátých let jsem byl mladý vinař se spoustou starostí o budoucnost planety a ovládaný ideálem zanechat zemi zdravou pro naše děti. Metody kultivace a péče o rostliny mě tedy děsily. Byl jsem přesvědčen, že je potřeba vydat se alternativní cestou. V roce 1970 jsem vyhledával způsob ekologické kultivace bez syntetických produktů. Do roku 1975 se pak snažil uvést v praxi poznatky Rudolfa Steinera. Během následné sklizně však vinná réva na vinici ztratila listy, což bylo zvláštní... Můj otec, příkladný vinař, dostal strach a zakázal mi pokračovat v mých pokusech na rodinném vinařství. Našli jsme ale kompromis a prováděli jsme následně to, co se nazývá rozumným vinařením, tedy zemní práce, používali organická hnojiva a minimum chemie. V roce 1989 jsem potkal Francoise Boucheta, vinaře a poradce v oblasti biodynamiky vybaveného 20 lety zkušeností z jeho vlastního vinařství. Mé setkání s ním bylo rozhodující a 12. května 1989 jsem převedl svou první parcelu na biodynamiku. Šlo o plochu o rozloze 30 arů. Tato parcela byla na podzim následována dalšími třemi hektary. Dva další vinaři z vesnice mne velmi brzy následovali a v roce 1992 vinice Courteronu čítaly 25 hektarů biodynamických vinic.

Trvalo zhruba tři roky, než se stalo Champagne Fleury zcela biodynamickým. Co bylo na přeměně to nejtěžší?

Nejtěžší bylo uspět, konkrétně v očích ostatních vinařů a především mého otce. Když jsem převedl první vinice na biodynamický způsob hospodaření, ostatní vinaři z regionu byli skeptičtí. Byla to velká zásluha Francoise Boucheta, který nakonec mého otce přesvědčil. Paradoxem je, že jeden z prvních článků o našem biodynamickém vinařství byl publikován 4. března 1998, tedy v den smrti mého otce.

Nepůsobí vám biodynamický přístup problémy v souvislosti s polohou Champagne, která patří mezi nejsevernější vinařské oblasti Francie? Někteří vinaři, například Veuve Fourny & Fils, biodynamiku po pár letech opustili.

Přesně tak, klima regionu Champagne a především oblasti Aube je klimatem kontinentálního typu, s jarem charakterizovaným dostatečně vysokými teplotami a někdy velmi silnou vlhkostí, což podporuje častější výskyt chorob vinné révy (plíseň révová, oidium). Je proto třeba být na pozoru až do sklizně.

Jak se změnila Vaše vína, po přechodu na biodynamickou produkci?

Vína se stala daleko více minerální. Po dvou letech v biodynamickém režimu jsem dal ochutnat profesionálním sommelierům naše první šampaňské víno vytvořené z biodynamicky kultivovaných hroznů. Dostal jsem následující otázku: „Kolik procent Chardonnay je obsaženo v tomto cuvée?“ Nebylo tam žádné Chardonnay! První biodynamicky kultivovaná parcela byla 100% Pinot noir! Proto byli tito odborníci překvapeni, že nacházejí takovou mineralitu v našem Pinot noir a tím více v oblasti Aube.

„Zelené“ nebo chcete-li ekologické postupy jsou v Champagne v posledních letech velmi populární.  Jak se díváte na snahy CIVC omezit vypouštění skleníkových plynů, snížení hmotností lahví apod.? Do roku 2050 by se měly emise snížit o 80 %? Je tento plán reálný?

To je troška toho „politicky korektního“, být ekologický. Chtělo by to ještě silnější tlak ze strany CIVC, aby ukázali, že šampaňská oblast je naše vlast a že nejdůležitější je ji kultivovat ne ničit chemickými produkty. Biologické nebo biodynamické vinařství je totiž v Champagni možné! Rok 2050 je sice trochu daleko, ale nemyslím se, že jsou plány CIVC realizovatelné.

Jak byste popsal terroir Vašich vinic?

Naše jílovito-vápenitá půda obživla od té doby, co ji biodynamicky kultivujeme. Každá parcela má své charakteristiky a vzhledem k tomu, že je klimatologie rozdílná, vinice nikdy nedávají stejné vůně a chutě. Z tohoto důvodu klademe velký důraz na to, abychom tvořili víno z každé parcely zvlášť. Následná degustace rozhodne, jestli bude víno využito pro assemblage nebo pro ročníkové šampaňské.

Hned 90 % vinic máte osázeno odrůdou Pinot Noir a zbytek Chardonnay. Jak jste dospěli k této kombinaci? Neplánujete ani do budoucna zkompletovat odrůdovou skladbu o Pinot Meunier?

Toto je dáno charakteristikou terroiru v Aube, který je vhodný pro Pinot noir. Objem jílů v půdě je důležitý a umocňuje kvalitu produkovaného Pinot noir. Odrůdu Chardonnay jsme umístili na taková místa, kde se tolik jílu nevyskytuje. Každopádně naše Chardonnay se nijak nepodobá tomu z Cote des Blancs v regionu Marne. Máme táké trochu Pinot blanc. Je ho ale dostatek na to, abychom z něj každý rok mohli naplnit lis o objemu alespoň 4 000 kg. Často používáme Pinot blanc společně s Chardonnay, abychom vytvořili naše Blanc de blancs, které se nyní jmenuje Cépages blancs (bílé odrůdy). Od roku 2000 přidáváme Pinot blanc i do cuvée Robert Fleury a od sklizně 2009 se mé děti rozhodly vytvořit cuvée ze 100% Pinot blanc, které bude umístěno na trh na konci tohoto roku. Tento rok budeme mít poprvé naši první (malou) sklizeň Pinot gris, které bylo zasazeno před třemi lety.

Ve svém portfoliu vín máte i Cuvée Robert Fleury, které je věnováno Vašemu otci. Promítl se Váš vztah k otci nějak do charakteru tohoto vína?

Toto víno je hlavně projevem úcty k mému otci. Víno je kultivováno v dubových sudech a dáváno do lahví s tradičními korky. Můj otec začal vinařit v roce 1929 právě se stejnými technikami, které jsou k výrobě tohoto cuvée použity, tedy dubové sudy a tradiční korky.

Jak vznikl nápad rozšířit portfolio vín Champagne Fleury o růžové víno?

Rosé je u nás tradice. Jsme velmi blízko Burgundsku a já jsem také vždy miloval maceraci s trochou hroznů Pinot noir. Navíc, dorazila „růžová“ vlna a my jsme okamžitě vybrali metodu Saignée, příjemnou s jejími aromaty malého červeného ovoce. Naše rosé tedy získávají svou barvu a aromata přirozenou cestou během macerace.

Plánujete tento rok nějakou novinku či netradiční cuvée?

Jak jsem uvedl výše, budeme tento rok představovat cuvée se 100% Pinot blanc a také nové speciální cuvée, ještě více přírodní. Myslíme tím vinifikované od A do Z bez přidané síry. Jeho jméno je Sonáta n°9. Vzhledem k tomu, že jsme již od roku 1989 biodynamičtí, řekli jsme si, že musíme jít v naší vinifikaci ještě dále a aplikovat některé biodynamické principy i ve sklepě. V roce 2008 jsme udělali malý pokus a poté v roce 2009 jsme to spustili pro významnější produkci (4000 lahví). Již teď je o toto víno obrovský zájem. A poslední novinkou pro tento rok bude ročníkové šampaňské 2004, které je ze 100 % vyrobené z Pinot noir. K dostání bude na konci roku.

Co Vás na výrobě vína vlastně nejvíce fascinuje?

Ročníky, které se vzájemně nepodobají, naše domácí vinné kvasinky, různé assemblage a především vzácné šampaňské víno s trochou červené vinifikace pro moji soukromou spotřebu. Toto je má burgundská stránka.

Vaše vína i vinařství Chamapgne Fleury získalo již řadu různých ocenění. Jsou pro Vás důležitá? Kterého si ceníte nejvíce?

Každá medaile si vážíme, protože dokazuje ideu, že díky biodynamice můžeme vyrábět velmi dobrá šampaňská vína a že tu nejsou pouze velké šampaňské domy (a především grand cru), které dělají dobrá vína. Nejvýznamnějším oceněním pro nás byla biodynamická trofej ze soutěže Internationale Wine Challenge (IWC).

V jaké vinařské oblasti světa byste chtěl provozovat vinařství, kdyby to nemělo být v Champagne?

Určitě Rakousko nebo Itálie.

Vaše vína se začínají prodávat v České republice. Proč jste se rozhodl vstoupit na český trh?

Toto se událo díky panu Suchánkovi, majiteli společnosti Champagnier. On nás objevil a my jsme rádi, že můžeme pracovat s lidmi, kteří mají vřelý vztah k našemu šampaňskému.

Máte nějaké osobní zkušenosti s českými a moravskými víny? Ochutnal jste například nějaký tuzemský sekt?

Přiznám se, že zatím nemám.

Jak je pro Vás důležité to, že Vaše děti pokračují v rodinné tradici a vy tak jednou budete moci firmu předat již 4. generaci vinařů Fleury?

Pro mě je důležité, aby pokračovali v tom, co jsem začal. Chtěl bych, aby vinařství zůstalo v rodině a nepatřilo do nějaké finanční či nadnárodní skupiny, které mají pouze jeden zájem, a sice rentabilitu a zisk.

Kdy se vlastně chystáte do důchodu?:)

Oficiálně příští rok, ale vždy se budu trochu dívat na to, co činí mé dětiJ. Pokud mě také nechají uskutečnit několik cest v rámci propagace našeho šampaňského, udělám to s radostí.

                                                                                              

................................................................................................................................................................. 

Moje osobní zkušenost se Champagne Fleury nese jméno Blanc de Noirs Brut. Ač se jedná o "základní" víno z portfolia vinařství, jde o velmi výrazné a osobité šampaňské. Ve skleničce se  prezentuje sytější barvou starého zlata. Nazrálé květinové aroma s minerálními tóny dobře navazuje na vizuální styl vína. V chuti je Brut středně plný, lehce oxidativní, objevuje se zralé ovoce a med. Hodně suché šampaňské s 8 gramy zbytkového cukru.  

Vyberte vína pro Fleuryho

Pokud jste rozhovor četli pozorně, určitě jste zaznamenali informaci, že pan Fleury zatím nemá žádnou zkušenost s víny z Moravy a Čech. Pan Suchánek z Champagnier přitom vinaři slíbil v dohledné době dovézt karton tuzemských vín. Nyní máte možnost navrhnout „Národní reprezentační 6ku“, kterou by měl pan Suchánek do Champagne dovézt. Kterých šest lahví byste vybrali pro Jean-Pierre Fleuryho? Své doporučení umístěte do komentáře pod článek zde na blogu nebo na Facebooku. Možná panu Fleurymu Morava zachutná právě díky Vám:)