Poslední
zastávku, kterou v rámci vinařského putování po Francii
uděláme, bude Provence. Oblast, která je nejvíce známa díky
svým růžovým vínům, však zde také vzniká necelých 40 %
francouzských rosé s označením AOC. Kromě krátkého
představení Provence připojuji také krátké poznámky ke dvěma
místním vínům, která jsem o uplynulém víkendu ochutnal. Jde o
jedno rosé ročníku 2010 a jedno červené, obě vína z Domaine
Houchart.
Svým
zaměřením na růžová vína je Provence opravdu unikátní
v celosvětovém měřítku. Více než osm z 10 zde
vyprodukovaných vín jsou právě růžové barvy. Na červená
připadá zhruba 10 %, na bílá jen kolem 3 %. Na globální
produkci růžových vín se Provence podílí asi 8 %. U nás se
však tolik růžová vína z Provence neprosazují, poněvadž
tu mají tvrdou konkurenci v podobě moravských rosé. A s tím
jak naši vinaři každoročně navyšují produkci růžových tomu
nejinak asi bude i v budoucnu.
Nezájem
konzumentů z České republiky vinaře v Provence tolik
nemusí trápit. Poptávka po růžových vínech celosvětově
roste, takže by ohledně odbytu neměl nastat v následujících
letech vážnější problém. Aktuálně místní producenti slaví
velké úspěchy například v USA, kde je rosé z Provence
stále populárnější. I přes to však většinu místních
růžových vypijí sami Francouzi. A že jde o pořádné růžové
moře. Tři hlavní podoblasti Cotes
de Provence, Coteaux
d’Aix-en-Provence a Coteaux Varois ročně vyprodukují 150 milionů
lahví růžového.
Slunce
a mistral
Vinařský
region Provence je zhruba 150 mil široký pás, který je na západě
ohraničen údolím Rhony a na východě Azurovým pobřežím. Do
Itálie i Španělska je to odsud co by kamenem dohodil, takže
historie místního vinohradnictví je s těmito sousedy celkem
úzce spjata. Dochované archeologické nálezy dokládající výrobu
vína v tomto regionu jsou 2600 let staré. Pokud se podíváme
na nedávnou historii, tak velkého rozmachu místní vinohradnictví
dosáhlo zejména ve spojení s novými přepravními možnostmi
v 19. století a rozvojem cestovního ruchu na francouzském
azurovém pobřeží ve 20. století.
Co se
týká podmínek pro pěstování révy, tak si místní vinaři
nemají příliš na co stěžovat. V první řadě je to
dostatek sluníčka, v průměru zde slunce svítí 2900 hodin
ročně a panuje horké středomořské podnebí. Snad v budoucnu
neudělá místním vinařům čáru přes rozpočet pokračující
globální oteplování. Výraznou roli v místních vinicích
hraje i mistral, studený vítr vanoucí ze severu od Alp. Ten
ochlazuje a vysušuje hrozny révy, které pak jsou méně náchylné
proti případným onemocněním způsobených vlhkostí. Deště se
objevují zejména na jaře a na podzim.
Odrůdová
pestrost
Důležitou
odrůdou Provence je Mourvedre,
která je základem jak růžových tak červených vín. Této
pomalu zrající odrůdě vyhovují podmínky poblíž moře, dává
dobře strukturovaná vína s tóny fialek nebo ostružin. V
nazrálejších vínech se objevuje pepř nebo skořice. Při výrobě
růžových vín se Mourvedre nejčastěji kombinuje s odrůdami
Grenache nebo Cinsault. Setkat se v místních vinicích můžete
ale i se Syrah nebo Cabernet Sauvignonem. Na postupném ústupu je
naopak odrůda Carignan, která se v uplynulých staletích
hřála na výslunní zájmu místních vinařů.
Mezi
zástupce původních odrůd patří například Tibouren.
Z nepříliš
rozšířených bílých odrůd v Provence můžete narazit na
některé odrůdy typické pro údolí
Rhony
(Grenache blanc, Marsale,
Viognier), stejně jako na tradiční mezinárodní hvězdy jako
Chardonnay nebo Sauvignon blanc nebo Semillion.
Já
jsem o prodlouženém víkendu ochutnal jednoho zástupce místních
růžových vín a jedno červené cuvée, obě vína ročníku 2010,
obě z vinařství Domaine Houchart, respektive vinařství Jerome
Quiot, které jej vlastní. Historie Domaine Houchart sahá až do
roku 1896 a jeho vína prý s chutí pil i slavný Paul Cézanne,
který byl spolužákem zakladatele vinařství. Současný majitel
vinařství zakoupil v roce 2002.
Růžové
QEF Rosé 2010
je směska z odrůd Cinsault 50
%, Grenache 40 % a Mourvedre 10 %. Kombinace průhledné lahve
s růžovým obsahem a světle modré etikety působí poměrně
sexy. Jde o suché růžové víno tmavší syté růžové barvy.
Rovněž aroma je poměrně výrazné, připomíná jahody, maliny
lehce přelité smetanou. V chuti je růžovák pěkně pitelný
s dobrou kyselinkou, se středně dlouhým závěrem. Na druhou
stranu mi přijde, že je víno na ústupu a svůj vrchol už má
zřejmě za sebou. Divokost a šťavnatost, kterou jistě mělo před
rokem je pryč. Přece jenom jde o základní kategorii vín Vins
de Pays, takže pokud tuto lahev doma uschováváte na větší
vedra, tak ji co nejdříve otevřete. Ještě pro upřesnění dodám
13 % alkoholu.
Naopak
na červené víno Côtes de
Provence rouge 2010 od
stejného vinařství je ve velmi pěkné kondici. Víno je složeno
v kombinaci Grenache 45 %,
Syrah 29 %, Carignan 10 % a Cabernet Sauvignon 15 %. Hrozny pro
výrobu tohoto vína prý pochází z 30-50 let starých vinic. Barva
vína je tmavě rubínová s lehce fialovými odlesky, ve vůni
svádí lesním ovocem a jemnou kořenitostí. Na jazyku vše hraje
jak má, osobně jsem nenašel žádný rušivý element. Dlouhá
dochuť. Příjemné lehčí červené víno, které se pěkně pije
i za tropických večerů. Příliš jsem si od této lahve
nesliboval a překvapila. Rozhodně vylepšila náladu při sledování
nepovedené Epizody I, Hvězdných válek.
Od ústí Rhony (= západní okraj "vinařské" Provence) je to do Španělska vzdušnou čarou asi 200 km, takže o "hodu kamenem" bych zrovna nemluvil, ale budiž :-)
OdpovědětVymazatSprávně je "Sémillon".
Ad Marsale - není náhodou myšlena odrůda Marsanne?
Kvalita většiny růžových provensálských vín nestojí za řeč, ale osobně bych vyzdvihl červená vína z podoblasti (apelace) Bandol, vyráběná na bázi Mourvèdre.
Sajmik
200 km? Vždyť to ujedou cyklisté na Tour de France za jednu etapu:) Mikuláš
OdpovědětVymazat