Nedávno jsem se tu doslova rozplýval nad nazrálým Muškátem moravským od Valihracha, dnes něco málo o mladých vínech této aromatické odrůdy. Ve vinotéce se mi nashromáždilo pět vín ročníku 2011, tudíž jsem se jal jejich otevření a postupného ochutnání. Tato odrůda je tak nějak mojí srdcovou záležitostí, mám s ní spojené prazážitky s vínem, takže se k ní čas od času vracím. Tady je něco málo poznámek ke každému z nedávných vín.
Rozepisovat se nebudu o Muškátu moravském 2011 od vinařství Šamšula (pozdní sběr, alkohol 12 %, C: 5,6 g/l, K: 5,9 g/l), protože co čert nechtěl, víno mělo korek. Škoda o to větší, že jsem byl na víno celkem zvědav. Ročník 2011 je prvním, kdy se Muškát objevuje v portfoliu vinařství, a já chtěl vědět, jak si povede v porovnání s ostatními vzorky. Co se týká zbylých vín, tak tři z nich byla v kategorii suchá, jedno polosuché. Body tu na blogu vínům nepřiděluji, ale alespoň vína v příspěvku seřadím podle toho, jak mne oslovila či neoslovila. Přičemž to „relativně“ nejzajímavější samozřejmě najdete až na konci článku.
Polosuchý Muškát moravský 2011 od vinařství Sedlák, kabinetní, byl jediným vzorkem, u kterého by mi bývala stačila jen sklenička místo lahve. Barva vína světle žlutá, aroma působí na Muškát hodně zakřiknutě, s ovocnými tóny. V chuti to víno bohužel nedohání, je primárně sladké, medové, v pozadí se objevuje jemná odrůdová stopa. Bohužel vyšší zbytkový cukr (11,3 g/l, K: 5 g/l) vínu příliš nesedí, obecně si výrazná aromatika Muškátů zaslouží spíše šťavnatost a říznost v chuti. Asi nejméně odrůdové víno z celé skupinky, ve slepé degustaci bych snad Muškát ani nehádal.
O třídu povedenější byl Muškát moravský 2011, moravské zemské víno, od vinařství Krásná hora. Víno v kategorii suché (K:6,4 g/l, C: 0,8 g/l) s 11,5 % alkoholu je ukryto v lahvi burgundského typu se šroubovacím uzávěrem. Včetně pěkné a jednoduché etikety tohle balení celé kompozičně ladí, korek by mi k němu snad ani neseděl. Barva vína je slaboučká, odstínu bílého zlata. Aroma lehce šimrá v nose, žádná exploze se nekoná, prostě decentní muškátovost. V chuti má víno slušný nástup, objevují se citrusy, výrazná kyselinka, ale pak se poměrně rychle ztrácí. Hodně suchý minimalistický Muškát, který se pije vlastně jen tak mezi řečí. Víno na čundr, do přírody ke grillu.
Muškáty ze Sonberku si kupuji již několik let a nutno dodat, že si drží v celku konstantní „ksicht“, nebo chcete li charakter. Pokud jste si v minulosti toto víno oblíbili, je koupě ročníku 2011 sázka na jistotu. Já si dvě lahve Muškátu moravského 2011 v pozdním sběru nedávno osobně vyzvedl ve vinařství u Popic. Víno je jiskrné sytější barvy žlutého melounu. Aroma výrazné, jak se na Muškát sluší a připomíná rozkvetlý sad. Chuť je plnější, v ústech se víno drží poměrně dlouho. Fortelně odvedený kousek. Pokud bych měl přeci jen něco vytknout, tak snad na můj vkus až příliš vyumělkovanou chuť, ze které mám pocit, že se víno chce zalíbit za každou cenu.
Jako těsného vítěze muškátové sestavy bych označil Muškát moravský 2011 od Oty Ševčíka (12,5 %). V první řadě se mi velmi zamlouvá minimalistické provedení etikety se stylovým písmem v kombinaci s hnědou burgundskou lahví (uzavřeno korkem). Na zadní straně se pak o víně dozvíte například to, že bylo vyrobeno bez selektivních kvasinek a jiných přídavných látek, víno je nefiltrováno, nečiřeno, ale obsahuje SO2. Barva vína je intenzivnější, až světle slámová. Celkem výrazné aroma, kořenité, objevují se hrozny. V chuti víno působí celkem jednoduše, ale jednolitě, jemně až smetanově. Jednotlivé složky hrají, jak mají, víno celkově působí přirozeně. Akurátní víno, které nepřehrává.
Žádné komentáře:
Okomentovat