eCUVEE – mráz, Řecko, Mikulov, Bordeaux, Indie, Facebook, Connecticut

eCUVEE to je informační směska s osobitým buketem. Asi jste zaznamenali v médiích spoušť, kterou v tuzemských vinicích způsobilly květnové nečekané mrazy. Podobně jako vinaři u nás dopadli i kolegové v Rakousku. Podle rakouské asociace vinařů bylo mrazem, který přišel v noci ze 17. na 18. května, postiženo 6000 hektarů vinic. Největší škody sčítají vinaři v oblasti Dolní Rakousy, mráz zasáhl i vinice v Burgenlandu a Štýrsku. Podle Rakouského vinařského institutu lze očekávat v důsledku květnových mrazů pokles produkce vín o 30 až 50 milionů litrů. Škoda se vyšplhá minimálně k 25 milionům eur.

Jedna ochutnávka pěti vinařství

Nejočekávanější akcí minulého týdne bylo jistě pondělní otevření nového vinného baru Veltlín. To mi časově nevyšlo, ale svým chuťovým pohárkům jsem to vynahradil ve středu. Se svými známými Jirkou a Alenou jsem zavítal na sympatickou vinnou merendu, kterou několikrát do roka pořádá pan Luboš Maštalíř z Ano-Víno. V průběhu večera jsme stihli přechutnat 23 vzorků převážně mladých vín ročníku 2011 od vinařství Vajbar, Vít Sedláček, František Veverka, Vinařský dvůr Jana Stávka a Leoš Horák. A tady je pár dojmů z akce i ochutnaných vín.

Ochutnávky Luboše Maštalíře jsou netradičním zážitkem. V první řadě je potřeba zmínit vskutku jedinečný degustační prostor, jinak funkční kancelář umístěnou ve třetím patře pod střechou obytného domu v ulici Sokolovská. Minulý týden to byl přesný opak chladného moravského sklípku, ve středu jsme si totiž v útulném kanclíku rochnili při 30 stupních Celsia. Na druhou stranu ideální podmínky pro ochutnávku mladých bílých a růžových vín, která degustačnímu lístku dominovala.

Čtete tuzemské časopisy o vínech?

Já jo a hned tři hlavní, které u nás pro vínomilce vycházejí (nepočítám spíše vinařům určený Vinařský obzor). Jsem prostě hladový po informacích ze světa vína. Na druhou stranu musím dodat, že čím déle časopisy kupuji, tím více se nestačím divit. Je celkem s podivem, že si Češi jako národ pivařů mohou dopřávat luxus tří periodik, která se věnují vínu a souvisejícím tématům. To co na první pohled vypadá jako benefit v podobě velkého výběru a pestrosti témat, však znamená tvrdou konkurenci a boj o čtenáře a inzerenta. Zatímco inzerenti z tohoto stavu možná profitují, my jako čtenáři spíše naopak.

Člověk nemusí být studovaný mediální odborník, aby se nedovtípil, že tři kohouti na jednom malém dvorečku nemohou příliš prosperovat. V době, kdy inzerenti hýří velkými rozpočty možná, ale ne v současnosti, kdy je doba pro tištěná média velmi problematická…Řada časopisů již aktuální inzertní recesi nepřežila. Je tedy na místě se ptát, zda v následujících letech neskončí také jeden či dva kohoutci ze zmíněného vinařského dvorečku. A neměli bychom se nakonec jako čtenáři,lépe?

Vinařství Dva duby terčem zlodějů

Jiří Šebela z vinařství Dva duby si pro nás tentokrát připravil několik zjímavých novinek. Z těch nepříjemných je zpráva o krádeži velkého množství sazenic. Dozvíte se také jak to dopadlo, respektive nedopadlo s nákupem traktůrku a jaký obchod vinařství uzavřelo s Miroslavem Volaříkem. Na závěr nebude chybět pozitivní zpráva ohledně nárůstu počtu členů vinařství. Nalijte si něco dobrého do skleničky a čtěte dnešní díl seriálu Vinařův rok.

Ve vinicích vinařství Dva duby je aktuálně vše ostříháno a vyvázáno. Vinohrady se pěkně zelenají a zvesela ožívají. „Teď se věnujeme dosazování starých vinohradů. Letos jsme měli v plánu dosázet 550 sazenic Vavřince v trati Karlov. Už ho nesplníme. První zasázenou várku nám totiž neznámý pomocník ukradl během 20ti hodin po vysázení,“ říká Jiří Šebela. Ve vinařství tak panuje nejistota, zda se podaří ubránit alespoň zbytek sazenic.

Teroristou ve jménu vína

Tuzemští vinaři se bouří proti zavedení spotřební daně na víno. V rámci dosavadních protestů zatím proběhla recesistická demonstrace v Brně, podepisuje se petice a vinaři společně se zemědělci plánují zabarikádovat některé silniční tahy. Ministr financí Miroslav Kalousek zatím zůstává neoblomný, tyto aktivity ho z klidu asi jen stěží vyvedou. Ale opravdu se vyplatí dráždit vinaře bosou nohou? Na Moravě jsou vinaři zdá se povahy celkem klidné, ale třeba ve Francii už to několikrát díky radikalizovaných vinařům doslova hořelo. Nejznámějším případem z poslední doby budiž násilné činy teroristické skupiny CRAV.

Kromě kritiky zavedení spotřební daně se v rámci různých prohlášení tuzemských vinařů opakuje požadavek na větší kontrolu a omezení dovozu levných vín ze zahraničí. Díky globalizaci do regálů českých supermarketů míří lahve doslova z celého světa. Když pomineme ta nejlevnější pseudovína, tak lahve s cenou kolem 100 Kč přímo konkurují domácí produkci. Image italských nebo francouzských vín je taková, že velká část občasných pijáků vín radši sahá po dovážených vínem než po tuzemských lahvích.

Tramín kořenný nově ve vinicích Kraus

Již potřetí v letošním roce míříme do vinařství Kraus. Naposledy měly vinice na Mělníku za sebou mrazy dosahující až -18 stupňů Celsia, dozvěděli jsme se, jak se dělají testy vitality oček révy a byly nám slíbeny fotografie nových etiket. Ty dnes skutečně uvidíte, ale to není jediná novinka vinařství Kraus. Došlo také k vysazení tří nových vinic. Více v rámci seriálu Vinařův rok prozradí enolog vinařství, Karel Hejduk.

Jak to tedy vypadá aktuálně ve vinicích vinařství Kraus? Ke konci měsíce dubna  jsou již vinice vyvázány, jsou provedené podsadby uhynulých rostlin ve stávajících vinicích. Začíná rašení révy, fotografie pořízené ve stejný čas ilustrují různé stupně vývoje rašení v závislosti na odrůdě a lokalitě. Zdá se, že již zmíněné mrazy vinice přežily bez významného poškození, přestože poměrně pozdní únorové mrazy klesly k -19°C. Určité znepokojení vyvolává nízká zásoba půdní vláhy ze zimy, tím se zvyšuje možnost vláhového deficitu v letním období.

eCUVEE – Izrael, Brad Pitt, Nový Zéland, Austrálie, Bordeaux, Screw cap

eCUVEE to je informační směska s osobitým buketem. Co se za uplynulý týden urodilo na netu? Tak a ruku na srdce, kolik toho víte o Izraeli a jeho vínech? Izrael je 35. největší vinařskou zemí na světe, jeho moderní vinařská historie je však jen něco více než 100 let stará. Izraelci sami vypijí jen zhruba čtyři litry vína za rok (5x méně než Češi), takže velmi důležitý je pro místní vinaře export. Nejvíce vína z Izraele putuje do USA. V zemi je zhruba 250 vinařských firem, z nichž pouze 30 je košer. Tři největší vinařství kontrolují až 70 % trhu. Pokud se chcete dozvědět více o víně z Izraele, přečtěte si následující článek.

2 pěkné Pinoty pod 100 Kč

Uplynulý víkend jsem přechutnal tři moravské a jeden český Pinot Noir. Všechno mladá vína ročníků 2010 a 2009. Do výběru se vešla dvě vína s cenou pod 100 Kč a obě se ukázala být velmi zajímavým pitím. Pokud tedy v době utahování opasků hledáte tip na pěkné červené za dostupnou cenu, čtěte dále.

Jako první jsem z červeného kvartetu otevřel Rulandské modré 2010 od Víno Sýkora. Víno, jehož etiketě dominuje barevně vyvedený opeřenec stejného jména. Mladé vinařství založené v roce 2001 hospodaří na 50 hektarech čejkovského a velkobílovského katastru. Firma funguje v duchu integrované produkce a drží se hesla, že kvalita vína se formuje ve vinici. Ačkoliv jejich hrozny při sklizni dosahují vysoké cukernatosti, vína Sýkora se prodávají jako Moravská zemská. 

Jihozápad Francie a jeho vína

Po delší odmlce se hlásím s dalším pokračováním seriálu vinařského putování po Francii – Tour de France.  Dostáváme se na jih od slavné Bordeaux, do regionu známého pod označením Sud-Ouest, nebo také Jihozápad Francie. Vína z této oblasti jsou poměrně málo známá, ačkoliv se těm z Bordeaux charakterem a odrůdovým složením nezřídka podobají. Sehnat v tuzemsku víno z Jihozápadu Francie není tak jednoduché, ale nakonec jsem jednu láhev odkorkoval.

Historie pěstování révy je v oblasti Jihozápadu Francie dokonce starší než v Bordeaux. Mladší a severněji položená vinařská oblast však prvotní náskok rychle odmazala a na úkor Sud-Ouest se nakonec prosadila. Vztahy mezi oběma regiony nejsou historicky příliš vřelé. Důvodem je přístav Bordeaux, ze kterého se v průběhu středověku expedovala většina vín na zahraniční trhy, zejména Velké Británie. Ve 13. a 14. století se podařilo zástupcům regionu Bordeaux prosadit nařízení (police des vins), které zakazovalo expedovat z přístavu víno z jiných regionů Francie, dokud nebyla vyexpedována většina vín z produkce Bordeaux. Vína z Jihozápadu Francie tak čekala dlouhé týdny či měsíce na svou chvíli a následně byla prodávána pod cenou, když už byla většina poptávky uspokojena. Nezřídka se stalo, že vína vyplula na svou cestu v době, kdy už v Bordeaux sklízeli nový ročník.